NAŠE EXPONÁTY

Lyže Emmericha Ratha

Osobní příběh sportovce, podnikatele a mimořádné osobnosti českých dějin.

Lyže pocházejí ze sportovního obchodu, který vlastnil Emmerich Rath v Praze Na Příkopech. Rath byl všestranný sportovec, podnikatel a člověk spojený s českým i německým prostředím. Exponát připomíná nejen rozvoj sportu, ale také konkrétní lidský příběh člověka, jehož život přesahoval národní hranice.

Bunda Lilli Hornig z Los Alamos

Předmět spojující Ústí nad Labem s projektem Manhattan

Vojenská bunda americké armády z roku 1941 patřila ústecké rodačce a vědkyni Lilli Hornig. Nosila ji v poušti Los Alamos, kde se podílela na vývoji první plutoniové bomby v rámci projektu Manhattan. Nenápadný kus oděvu tak otevírá příběh emigrace, vědy, války i etických otázek moderních dějin.

Barikáda z knih

Symbol revoluce roku 1848 a rozdělené společnosti.

Dominantním exponátem části věnované revoluci roku 1848 je barikáda sestavená z knih. Na ní leží vojenská uniforma, prapor a šavle. Instalace připomíná dobu, kdy se veřejný prostor začal politizovat a kdy se do popředí dostávaly otázky občanských práv, národní identity i jazykového konfliktu.

Replika busty Josefa II.

Památka na osvícenství i proměny historické paměti.

Replika busty Josefa II. odkazuje na význam habsburského osvícenství a reformní politiky 18. století. Původní busta byla poničena na podzim roku 1918, tedy v době zániku monarchie a vzniku Československa. Exponát tak zároveň ukazuje, jak se mění vztah společnosti k panovníkům, symbolům a minulosti.

Alabastrové reliéfy Pašijového cyklu

Mimořádná ukázka renesančního sakrálního umění.

Soubor 17 alabastrových reliéfů vytvořil saský řezbář Melchior Kuntz pro dřevěnou kazatelnu kostela svatého Floriána. Reliéfy z roku 1604 představují Pašijový cyklus a dokládají vysokou uměleckou úroveň řemesla v oblasti, kde se prolínaly české, německé i saské kulturní vlivy.

Münsterova mapa Čech z roku 1552

Mapa jako obraz země, měst i náboženského rozdělení.

Mapa Čech vyšla ve slavném díle Cosmographia. Zachycuje královská i panská města a zároveň rozlišuje náboženskou příslušnost pomocí symbolů kalicha a kříže. Nejde tedy jen o geografický dokument, ale také o svědectví o náboženské a politické podobě země v raném novověku.

Německý rozhlasový přijímač z roku 1938

Masové médium nacistické propagandy.

Rozhlasový přijímač, přezdívaný "Goebbelsova tlama", připomíná sílu moderní propagandy ve 30. letech 20. století. Rádio se stalo nástrojem, kterým nacistický režim vstupoval do domácností a ovlivňoval veřejné mínění. Exponát ukazuje, jak důležitou roli sehrála média v radikalizaci společnosti.

Motocykl Čechie – Böhmerland

Technická rarita ze severních Čech.

Třímetrový motocykl Čechie–Böhmerland konstruktéra Albina Liebische patří k nejvýraznějším exponátům výstavy. Tento mimořádně dlouhý stroj byl nejdelším sériově vyráběným motocyklem na světě. Spojuje technickou originalitu, regionální průmysl a podnikatelského ducha meziválečného období.

Náhrobní kámen Simeona Gamzy

Připomínka židovské přítomnosti v regionu.

Náhrobní kámen Simeona Gamzy pochází z židovského hřbitova v České Lípě a je datován do roku 1836. Jde o důležitý doklad židovské historie v českých zemích a připomínku komunit, které byly součástí kulturní a náboženské rozmanitosti regionu.